Albánie
v české vizuální
paměti
Mapujeme zapomenuté stopy českých autorů v zemi orlů.
Připravujeme unikátní monografii, která poprvé v ucelené formě představí českou uměleckou, etnografickou a dokumentární reflexi Albánie ve 20. století.
Prostřednictvím dosud nezveřejněných archivních fotografií, maleb a kreseb odkrýváme fascinující dialog mezi českou tvorbou a albánskou realitou, od prvních cestovatelských expedic až po ikony jako Jiří Šlitr či Hanzelka a Zikmund.
Odkrýváme obrazy, které utvářely vztah dvou národů.
O projektu
Albánie v české vizuální paměti bude vizuální publikace, která na přibližně 200 stranách poprvé v ucelené formě odkryje fascinující a dosud opomíjenou kapitolu české kultury – reflexi Albánie očima našich předních umělců a cestovatelů 20. století.
Nebude se jednat jen o pouhý katalog – bude to výsledek intenzivního terénního výzkumu v archivech v České republice i v Albánii. Díky úzké spolupráci s rodinami autorů a správci jejich pozůstalostí oživujeme desítky let skryté materiály, které doplňujeme o zasvěcené doprovodné texty. Tyto komentáře zasazují unikátní vizuální nálezy do kontextu tehdejší doby a přibližují osudy Čechů, kteří se s fotoaparátem, tužkou či štětcem v ruce vydali mapovat jeden z nejexotičtějších koutů tehdější Evropy.
Stanete se svědky objevení zapomenuté české stopy na Balkáně, kterou dosud nikdo nezpracoval.
Čtyři éry, plejáda příběhů
1914–1918
Čeští vojáci v rakouskouherské armádě
První velký kontakt Čechů a Albánie – Karel Sellner v Mirditě a S. K. Neumann v Elbasanu
1918–1939
První kontakty mezi ČSR a Albánií
Československo a Albánie navazují styky – dílo Otakara Číly, jeho práce pro albánský stát a první turisté
1945–1961
Cestování, umění, turismus, propaganda
Fotografie Václava Jírů, kresby Jiřího Šlitra, cesta Zikmunda a Hanzelky, režimní propaganda
1990–1999
Albánské krize 90. let v české fotografii
Čeští fotografové (Petr Josek, Josef Koudelka) zachycující drsnou albánskou realitu 90. let
O nás
Jsme dva albanologové a naším cílem je ukázat bohatou a dosud neznámou tvář českoalbánských vztahů.
Robert Dobra
Albanolog a překladatel specializující se na proměny albánské společnosti 20. století. Do českého kontextu uvedl zásadní dílo Edith Durhamové High Albania (V albánských výšinách). Dlouhodobě propojuje akademickou sféru s terénním výzkumem a osvětovou činností, čímž se snaží aktivně přetvářet český diskurz o tomto balkánském regionu.
Je také jedním z tvůrců podcastu Malá velká Albánie, zakladatelem iniciativy Všechny tváře Albánie, která v Albánii značí turistické trasy, a externím spolupracovníkem Deníku N.
Matěj Křepinský
Albanolog, který aktuálně pokračuje v doktorském studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na československo-albánské kulturní vztahy po druhé světové válce. Mapuje vzájemné kontakty, transfer informací a kulturní výměnu v kontextu tehdejšího východního bloku, a to včetně témat, jako je studium albánských vysokoškoláků v Československu či působení československých lékařů v Albánii. Pravidelně vyjíždí provádět výzkum do albánských archivů. K překladatelství – na rozdíl od svého kolegy – zatím pouze přičichl, a to u jedné povídky a ukázky z díla Luana Starovy.
Spolupracujeme
Správce odkazu Zikmunda a Hanzelky
Kontaktujte nás
Chcete se nás na něco zeptat, podpořit náš projekt nebo si nechat zasílat novinky týkající se dalšího vývoje knihy? Použijte prosím náš kontaktní formulář: